Chryzopras

Vlastnosti a Naleziště

Chryzopras je ceněná odrůda chalcedonu, mikrokrystalická forma oxidu křemičitého (SiO₂). Na rozdíl od mnoha jiných zelených kamenů, jako je smaragd (zbarvený chromem) nebo jadeit, vděčí chryzopras za svou charakteristickou, často až jablečně zelenou barvu přítomnosti stopových množství niklu ve formě velmi jemně rozptýlených inkluzí minerálů - jako je willemseit nebo kerolit (hydratované křemičitany niklu). Právě tato niklová stopa jej odlišuje od běžnějšího zeleného chalcedonu zvaného prase, který je zbarven spíše inkluzemi amfibolů či chloritu a mívá matnější, šedozelený odstín.

• Fyzikální vlastnosti: Chryzopras má tvrdost 6,5 až 7 na Mohsově stupnici, což jej činí dostatečně odolným pro použití ve šperkařství. Má voskový až skelný lesk a typicky je průsvitný až neprůhledný. Jeho lom je lasturnatý až nerovný. Krystalizuje v trigonální soustavě, ale tvoří masivní agregáty, žíly nebo nodule, nikoli jednotlivé dobře vyvinuté krystaly.

• Vzácnost: Ačkoli chalcedon jako takový je poměrně běžný minerál, chryzopras v gemologické kvalitě je považován za jednu z jeho nejvzácnějších a nejcennějších odrůd. Jeho hodnota je dána především intenzitou a rovnoměrností barvy, stupněm průsvitnosti a absencí nežádoucích inkluzí nebo prasklin. Nejvyhledávanější jsou sytě, ale jasně zelené kusy s dobrou průsvitností, připomínající jemný jadeit. Velké kusy čistého, vysoce kvalitního materiálu jsou extrémně vzácné. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu je fakt, že barva chryzoprasu může být citlivá na dlouhodobé vystavení přímému slunečnímu světlu nebo nadměrnému teplu, což může vést k jejímu vyblednutí nebo změně odstínu – je proto třeba s ním zacházet opatrně.

• Historicky, zejména od středověku až do 18. a 19. století, se nejvýznamnější a nejznámější naleziště chryzoprasu na světě nacházelo ve Slezsku v oblasti Szklary v Polsku.  Kvalita tamního chryzoprasu byla legendární. Komerční těžba definitivně ustala kolem 80. let 20. století, (i když útlum nastal již dříve). Příležitostně mohou být nalezeny menší kousky sběrateli nebo při jiných zemních pracích v oblasti, ale nejedná se o systematickou těžbu pro trh s drahými kameny. V současnosti pochází nejkvalitnější a nejvýznamnější světová produkce chryzoprasu z Austrálie, zejména ze státu Queensland (oblast Marlborough) a Západní Austrálie. Australský chryzopras je proslulý svou intenzivní barvou a dobrou kvalitou. Další významná naleziště se nacházejí v:

  • Tanzanii: Produkuje materiál s krásnou barvou, často v menších velikostech.

  • Brazílii: Různé kvality, někdy světlejší odstíny.

  • Kazachstánu: Historicky známá lokalita.

  • Spojených státech: Zejména v Kalifornii a Arizoně, ale obvykle v menším množství a kvalitě než australské zdroje.

  • Německu, Rusku (Ural), Madagaskaru: Menší nebo méně významné výskyty.

Chryzopras se typicky nachází v lateritických půdách a zvětralinových kůrách vzniklých na ultrabazických horninách bohatých na nikl, jako jsou serpentinity. Vzniká procesem zvětrávání a hydrotermální alterace těchto hornin.

Chryzopras v Tradičních Kulturách | Symbolika a Využití

Díky své atraktivní barvě a relativní vzácnosti byl chryzopras ceněn již od starověku. 

• Antické Řecko a Řím: Řekové a Římané si cenili chryzoprasu pro jeho krásu a používali jej k výrobě pečetidel (intaglií), gem a drobných ozdobných předmětů. Traduje se legenda, že Alexandr Veliký nosil chryzopras na svém opasku jako talisman pro vítězství v bitvách. Věřil, že jeho síla pochází právě z tohoto kamene. Když mu kámen při koupeli v řece ukradl had, jeho vítězná série skončila. 

• Středověk a Renesance: Ve středověké Evropě byl chryzopras spojován s nadějí, obnovou a ochranou před negativními energiemi a jedy. Byl zasazován do relikviářů a liturgických předmětů. Víra v jeho účinky byla vyhlášená; Hildegarda z Bingenu (1098–1179), německá mystička a léčitelka, jej zmiňovala ve svých spisech, doporučovala jej například proti dně nebo ke zklidnění hněvu.

• 18. století: Obzvláště velkým obdivovatelem chryzoprasu byl pruský král Fridrich II. Veliký (1712–1786). Díky bohatým nalezištím ve Slezsku (tehdy součást Pruska) si tento kámen velmi oblíbil a nechal jím bohatě zdobit interiéry svého letního paláce Sanssouci v Postupimi. Chryzoprasové intarzie, obklady a dekorativní prvky zde dodnes svědčí o králově zálibě a demonstrují tehdejší mistrovství řemeslníků. Tento královský patronát výrazně zvýšil popularitu a prestiž kamene v Evropě.

• Viktoriánská éra: V 19. století zažil chryzopras další vlnu popularity, zejména ve Velké Británii za vlády královny Viktorie. Byl oblíbeným kamenem pro výrobu šperků - broží, náhrdelníků, náušnic a prstenů, často v kombinaci s diamanty nebo perlami. Jeho svěží zelená barva byla vnímána jako symbol jara, mládí a obnovy.

•  V Byzantské říši byl používán k výrobě náboženských relikvií, neboť jeho zelená barva asociovala duchovní probuzení.

  Egyptské kultury využívaly chryzopras k rituálům plodnosti a ochraně před zlými duchy. Archeologické nálezy zahrnují amulety a pečetidla, která měla zajistit bezpečnou cestu do posmrtného života.

• Éra Karla IV. – Zlatý Věk Drahokamů Čechách: Nejvýznamnější období pro využití chryzoprasu v českých zemích bezpochyby nastalo za vlády císaře Karla IV. Tento osvícený panovník, známý svou hlubokou zbožností a touhou vytvořit z Prahy centrum Svaté říše římské, měl mimořádný cit pro symboliku a využití drahých kamenů. V jeho představách měly drahokamy nejen zdobit, ale také zpřítomňovat vizi Nebeského Jeruzaléma – místa věčné krásy a božského světla. A právě chryzopras, se svou živoucí zelenou barvou symbolizující naději, věčný život a ráj, hrál v tomto plánu klíčovou roli.

       Často zmiňovanými v této souvislosti jsou Svatováclavská kaple v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Tato kaple je skutečně mistrovským dílem, jejíž stěny jsou obloženy stovkami leštěných desek drahých kamenů zasazených do zlacené omítky. Převažují zde však spíše jaspisy různých barev, ametysty a karneoly z Čech (Krušných hor). Skutečným chrámem chryzoprasu, kde Karel IV. nechal tento kámen zazářit v plné síle, je kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn. Zde jsou spodní části stěn obloženy velkými, pečlivě vybranými a leštěnými deskami právě chryzoprasu, spolu s dalšími drahokamy. Zelená barva chryzoprasu zde vytváří mystické přítmí, evokující rajskou zahradu a připravující návštěvníka na duchovní setkání s relikviemi a mistrovskými obrazy Mistra Theodorika ve vyšší části kaple.

       Dalším fascinujícím uplatněním chryzoprasu, viditelným jak na Karlštejně, tak potenciálně i v jiných dílech vrcholné gotiky, bylo jeho použití pro vytváření svatozáří (nimbů) kolem hlav světců. Ať už šlo o deskové obrazy (např. od Mistra Theodorika) nebo výzdobu stěn, kulaté či tvarované kousky leštěného chryzoprasu, zasazené do zlaceného podkladu, dodávaly postavám světců nadpozemský lesk. Zelená barva zde mohla symbolizovat nejen svatost, ale i věčnou vitalitu a vítězství nad smrtí.

       Kromě monumentální architektury našel chryzopras uplatnění i v menších, avšak neméně vzácných liturgických předmětech a relikviářích. Svatovítský poklad na Pražském hradě ukrývá řadu mistrovských zlatnických prací z doby Karla IV. i pozdějších období. Chryzopras, spolu s dalšími drahokamy a polodrahokamy, byl vsazován do relikviářů, křížů, monstrancí a dalších liturgických nádob, kde zvyšoval jejich uměleckou i duchovní hodnotu. Každý kámen byl pečlivě vybrán a umístěn tak, aby přispěl k celkové nádheře a symbolickému významu předmětu.

       Významným příkladem z našich končin je také Plenář svaté Markéty z Břevnovského kláštera. Plenář, tedy ozdobná knižní vazba či schránka obsahující liturgické texty nebo relikvie, byl často bohatě zdoben. Ten břevnovský, pocházející zřejmě také z okruhu dvorského umění doby Karla IV., je dalším dokladem využití chryzoprasu jako ceněného materiálu pro výzdobu nejvzácnějších liturgických předmětů. 

• Současné využití: Dnes je chryzopras vyhledávaným materiálem pro výrobu unikátních šperků, zejména kabošonů, korálků a menších řezeb. Kvalitní kusy dosahují vysokých cen a jsou oblíbené mezi sběrateli a designéry, kteří hledají luxusnější alternativu k běžnějším kamenům.

Blahodárné Účinky v Tradicích a Krystaloterapii

Chryzopras je považován za jeden z nejsilnějších kamenů spojených se srdeční oblastí. Jeho energie je velmi jemná, ale hluboce transformační, přinášející potenciál růstu, odpuštění a univerzální lásky. Uplatňuje se jako tišitel starých emocionálních šrámů, spojených zejména se vztahy, zradou nebo ztrátou. Chryzopras podporuje schopnost odpouštět – sobě i druhým – a uvolnit se z pout minulosti, jako jsou zášť, žárlivost nebo hořkost, čímž otevírá srdce novým zkušenostem a skutečné lásce. Podporou emocionální rovnováhy a odpuštění pomáhá chryzopras budovat zdravý vztah k sobě samému. přijetí vlastních "nedokonalostí" a zbavení se svazujících výčitek. 

Jasně zelená barva chryzoprasu je spojována s nadějí, optimizmem, obnovou a vitalitou přírody. Přináší pocit lehkosti, radosti a vnitřního klidu. Chryzopras je také silně napojen na přírodní cykly a životadárnou, růstovou energií naší planety. Skvěle se mi osvědčuje při uvnitřňování a meditacích provázaných právě s přírodním světem. Je mi též silným prostředkem v odhalování skutečností a zdánlivě skrytých pravd. Jasnost a srozumitelnost sdělení je enormní (domnívám se, že to souvisí právě se srdeční oblastí). Je i osvědčeným kamenem pro stimulaci kreativity a zdrojem nových nápadů. Jako většina až "reflexně" zabarvených kamenů, dokáže chryzopras podporovat proces celkové detoxikace a revitalizace. Nejen na emocionální a mentální úrovni (uvolnění neprospěšných myšlenek a vzorců), ale i na energetické úrovni těla.

Chryzopras ve Feng Šuej

Energie chryzoprasu je spojená s elementem dřeva reprezentujícím růst, vitalitu, expanzi, nové začátky, zdraví a hojnost. 

Vchod, vstupní oblast (Ming Tang) -  trvalý přisun životadárné čchi, energie vitality a prosperity.

Východ – posílení tělesné kondice (celková detoxikace a revitalizace) a udržení mentální svěžesti. Ve východním sektoru(případně u vchodu nebo ve středu obydlí - Tai čchi) lze chryzopras využít i jako mocný ochranný kámen před energetickými entitami (duchy). 

Dětský pokoj – pro  celkové prospívání a správný vývoj.

Jihovýchod, oblast vstupních dveří, pokladna, pracovní stůl apod. –  magnetizmus hojnosti a prosperity ve všech oblastech.

Jih - udržení životní síly a motivace; materializace záměrů; sebeprosazení a pevnost v rozhodnutích. 

Pracovna, pracovní stůl - soustředění při studiu a na práci, nové nápady, dotahování započatého apod.